Želva pro radost

Radek Klezla

URČENÍ POHLAVÍ

urceni_pohlavi.jpg

Určení pohlaví u suchozemských želv: Jak poznat samce od samice

Jednou z nejčastějších otázek začínajících chovatelů je, zda si domů pořizují želvího kluka, nebo holčičku.

U malých suchozemských želv však není určení pohlaví zdaleka tak jednoduché, jak by se mohlo zdát.

U čerstvě vylíhnutých mláďat a mladých želviček zpravidla nelze pohlaví podle vnějších znaků spolehlivě určit. Charakteristické rozdíly se začínají projevovat až během růstu a dospívání.

Záleží přitom na konkrétním druhu, velikosti, věku a individuálním vývoji želvy.


Kdy lze spolehlivě určit pohlaví suchozemské želvy

U běžně chovaných evropských suchozemských želv se pohlavní znaky postupně zvýrazňují během růstu.

U některých jedinců mohou být rozpoznatelné již při délce krunýře kolem 10–12 cm, u jiných až později. Tato hranice však není univerzální a výrazně závisí na konkrétním druhu želvy.

Proto nedoporučuji určovat pohlaví pouze podle věku nebo velikosti.

Nejdůležitější je posoudit více anatomických znaků současně a vždy zohlednit konkrétní druh želvy.


Jak růst a podmínky chovu ovlivňují rozpoznání pohlaví

Rychlost růstu suchozemských želv ovlivňuje především jejich druh, kvalita výživy, teplota, sezónní režim a celkové podmínky chovu.

Želvy chované celoročně v interiéru mohou díky stabilním podmínkám a delšímu období aktivity růst rychleji než jedinci ve venkovních výbězích, kteří procházejí přirozenými sezónními změnami.

Rychlejší růst přitom nemusí znamenat nezdravý vývoj. Důležité je, aby želva měla odpovídající podmínky, kvalitní a vyváženou stravu a správně se vyvíjela.

S postupným růstem se mohou začít zvýrazňovat také anatomické rozdíly mezi samci a samicemi.

Samotná rychlost růstu však není spolehlivým ukazatelem toho, kdy bude možné bezpečně určit pohlaví želvy. Rozpoznatelnost pohlavních znaků navíc není totéž jako dosažení pohlavní dospělosti.


Hlavní anatomické znaky: Jak poznat samce od samice

U odrostlejších suchozemských želv sledujeme několik důležitých znaků, které nám mohou pomoci při rozlišování pohlaví.

1. Tvar a délka ocasu

Ocas patří u mnoha běžně chovaných evropských druhů k nejvýraznějším rozlišovacím znakům.

Samice mívá zpravidla kratší ocas a kloaku umístěnou blíže ke kořeni ocasu.

Samec má obvykle ocas delší a mohutnější, přičemž kloaka bývá umístěna dále od jeho kořene.

Tyto rozdíly jsou nejlépe patrné u dostatečně vyspělých jedinců.

2. Tvar plastronu – spodní části krunýře

Dalším rozlišovacím znakem může být tvar plastronu.

U některých druhů mají dospělí samci spodní část krunýře mírně prohnutou dovnitř. Toto anatomické přizpůsobení jim pomáhá udržet stabilitu při páření.

Samice mívají plastron zpravidla rovnější.

Samotný tvar plastronu však nemusí k určení pohlaví stačit, protože rozdíly mezi jednotlivými druhy mohou být výrazné.

3. Tvar zadní části krunýře a nadocasního štítku

Při určování pohlaví může pomoci také tvar zadní části krunýře, postavení nadocasního štítku a prostor kolem ocasu.

Tyto znaky se však mezi jednotlivými druhy liší a u mladých želv nemusí být dostatečně vyvinuté.

Proto je vždy potřeba hodnotit celkovou anatomii želvy a nespoléhat se pouze na jeden detail.


Lze určit pohlaví malé želvičky podle fotografie?

U velmi mladých želv zpravidla ne s dostatečnou jistotou.

Fotografie může pomoci při posouzení již vyvinutých anatomických znaků, ale u malých mláďat nemusí být pohlaví rozpoznatelné ani zkušenému chovateli.

Pokud někdo u čerstvě vylíhnuté želvičky zaručuje pohlaví pouze podle tvaru ocásku nebo krunýře, doporučuji takové tvrzení brát s rezervou.


Co ovlivňuje pohlaví želvy už ve vajíčku?

U mnoha druhů suchozemských želv má na vývoj pohlaví zásadní vliv teplota během inkubace vajec.

Tento jev se označuje jako teplotně závislé určování pohlaví.

U řady těchto druhů obecně platí, že nižší inkubační teploty častěji vedou k vývoji samců a vyšší teploty k vývoji samic.

Nižší inkubační teploty

Při nižších teplotách v rozhodujícím období embryonálního vývoje se u některých druhů zvyšuje pravděpodobnost vylíhnutí samců.

Vyšší inkubační teploty

Při vyšších teplotách se u těchto druhů naopak může zvyšovat pravděpodobnost vývoje samic.

Nelze však stanovit jednu univerzální teplotu, která by u všech suchozemských želv zaručila samce nebo samice.

Rozhodující jsou druhově specifické podmínky, průběh inkubace a další biologické faktory.

Nevhodně zvolená inkubační teplota může navíc negativně ovlivnit vývoj embryí.


Proč při prodeji mladých želv nelze vždy zaručit pohlaví

Při pořizování mladé suchozemské želvy je důležité počítat s tím, že její pohlaví nemusí být ještě spolehlivě rozpoznatelné.

Znalost inkubačních podmínek může zkušenému chovateli napovědět, jaké pohlaví je u mláděte pravděpodobnější. Sama o sobě však nepředstavuje absolutní záruku.

Je proto důležité rozlišovat mezi předpokládaným pohlavím na základě inkubačních teplot a skutečným určením pohlaví podle vyvinutých anatomických znaků.

Zodpovědný chovatel by měl zákazníkovi tuto skutečnost vysvětlit a neslibovat něco, co v daném věku želvy nelze bezpečně ověřit.

Pro budoucího majitele je mnohem důležitější, aby si pořídil zdravou želvičku, která má správné podmínky pro další vývoj.


Závěrem

Z vlastní dlouholeté chovatelské zkušenosti doporučuji při výběru mladé želvičky upřednostnit její zdravotní stav, správný vývoj a podmínky chovu.

Pohlavní znaky se u mladých jedinců postupně zvýrazňují s přibývajícím věkem a velikostí. Není proto důvod na určení pohlaví u malých želviček spěchat.

Pamatujte, že u mladé suchozemské želvy je důležitější její zdraví a správný vývoj než předčasná snaha zjistit, zda z ní vyroste samec, nebo samice.

Chov želv

informace o chovu želv

Aby se chov suchozemských želv stoprocentně vydařil, je potřeba jim v domácím prostředí vytvořit stabilní mikroklima, které věrně kopíruje samotnou přírodu. Klasická otevřená akvária nebo ohrádky nejsou pro odchov mladých želviček vhodná, protože z nich okamžitě utíká potřebné teplo i vlhkost. Podrobný chovatelský návod, jak správně zkombinuovat bezpečný substrát, techniku a optimální osvětlení pro zdravý růst, najdete v naší kompletní sekci [Terária a příslušenství]

pexels-ludvighedenborg-3652956.jpg

Jídelníček suchozemských želv

Hlavní složku potravy v letním období tvoří pampeliška, jetel luční, jitrocel nebo řebříček. Podrobný návod na krmení v zimě najdete v celém článku.

Více

koupani.jpg

Koupání želv

Želvu je zapotřebí pravidelně a správně koupat. Teplá lázeň je nesmírně důležitá pro hydrataci, podporu metabolismu a bezproblémové vyprázdnění zvířete.

Více

zazimovani.jpg

Zazimování želv

Hibernaci provádějte pouze v případě, že máte vhodné podmínky. Podrobný chovatelský postup pro bezpečný zimní spánek najdete uvnitř sekce.

Více

urceni_pohlavi.jpg

Určení pohlaví

Určení pohlaví u malých mláďat bývá v začátcích velmi nepřesné. Spolehlivě to lze rozpoznat až od velikosti krunýře kolem 12 centimetrů, což želvy optimálně dorůstají mezi čtvrtým až osmým rokem života.

Více

krmeni.jpg

Venkovní výběh

Jakmile venku skončí chladné jarní dny, želvičky mohou jít na přímé slunce. Pro letní měsíce budou nutně potřebovat bezpečně zařízený venkovní výběh, který je stoprocentně ochrání před všemi predátory.

Více

c-i-t-e-s.jpg

Povinná registrace (CITES)

Ze zákona máte jako nový chovatel jasnou povinnost zvíře zaregistrovat do 30 dnů od nákupu. Celé toto úřední přihlášení na krajském úřadě životního prostředí je pro lidi naštěstí zcela bezplatné.

Více